Jak jsem provázela na zámku

Kdo z vás někdy provázel na zámku, jistě ví, o čem mluvím. Princezny to opravdu neměly lehké a být průvodkyní (i když v mém případě pouze na 4 dny) také není vůbec snadné. Naučit se dlouhý text plný roků, které si stejně zapamatuje možná tak jeden návštěvník z té stovky, kterou provázíte, zvládnout náročné časové rozpoložení, odpovídat hrdě na otázky návštěvníků a nesesypat se z cizinců, kterým rozumíte první dvě věty je téměř nadlidský úkol. Zvládla jsem to, nebylo to zas tak těžké, jen to bylo náročné ... náročné na všechno. 

Nejlepší návštěvníci jsou usmívající se dámy, které pomalu přikyvují, protože je vám jasné, že vás poslouchají a na konci za vámi přijdou a poděkují. Nechápu, proč se někteří návštěvníci bojí ptát, průvodkyně je na zámku od toho, aby vám odpověděla, zároveň ale nechápu, proč většina  rýpajících návštěvníků čeká, že průvodkyně ví úplně všechno, prozradím vám všem malé tajemství, průvodkyně většinou bývají mladé studentky s různým zaměřením, nejen historičky apod. ... 

Provázela jsem na soukromém zámku, ne poprvé, ale i tak mě překvapilo, kolik lidí zajímá historie do takových podrobností, že jsou schopni se hádat o tom, že nábytek vystavený v pokojích je dětský a ne pro dospělé ( a fakt, že dřív lidé byli menší, je prostě nezajímá).

Provázet na zámku byla opět další krásná zkušenost, bohužel se kryla s dalšími akcemi, například s Obrokem, na který jsem toužila jet strašně moc, ale bohužel jsem nestihla registraci. Víkend byl i tak moc fajn a jednou se třeba potkáme na nějakém zámku oficiálně :)... 

 Jak jste trávili víkend vy? :)